Jednou v zemi spravedlivé svým zabíjením žil jeden malý kluk. byl to profesionální kaskadér! Skákal z helikoptér ale chtěl i víc. Rozhodl se že přesně za měsíc a den se zapálí a skočí z nejvyššího mrakodrapu na jeho rodné planetě. jeho matka mu to den co den rozmlouvala, ale on se nedal. den před skokem za ním přišel jeho kamarád a řekl že pokud ten skok přežije tak ho zabije. jako důvod mu řekl, že by nevydržel pohled na to jak je jeho přítel zraněný. kaskaděr se začal třást hrůzou ale pak ho napadlo, že by mu to neudělal...
Nastal onen den a náš malý kaskadér vyšplhal po laně na mrakodrap(sice mu to chvíli trvalo ale nikomu to nevadilo) a jak si stoupl na okraj zapálil se.
Nastal onen den a náš malý kaskadér vyšplhal po laně na mrakodrap(sice mu to chvíli trvalo ale nikomu to nevadilo) a jak si stoupl na okraj zapálil se.

Jeho matka dole klečela a plakala ale jeho to neodradilo. stoupl si ještě víc na okraj a ztatil rovnováhu. Kraj hrany byl namazaný něakým slizem a on padal dolů.
Jak tak padal, podíval se dolů, tam jeho kamarád držel v ruce nádobu a v ní úplně stejný sliz.
Byl to pro něho šok. Jeho kamarád ho zradil.
Už byl u 55 patra a pod sebou viděl vztyčené tyče. Tak co si asi myslíte že se stalo? Ano...
nabodl se na ně...
Od té doby... každý večer... na stejním mrakodrapu... ve stejnou dobu... stejný kasakdér, ale už duch... zapálený... ztrácí rovnováhu a nabodá se ne tyč..
Každý večer jeho matka brečí u jeho postele a proklíná synova kamaráda. Každý večer...
Jak tak padal, podíval se dolů, tam jeho kamarád držel v ruce nádobu a v ní úplně stejný sliz.
Byl to pro něho šok. Jeho kamarád ho zradil.
Už byl u 55 patra a pod sebou viděl vztyčené tyče. Tak co si asi myslíte že se stalo? Ano...
nabodl se na ně...
Od té doby... každý večer... na stejním mrakodrapu... ve stejnou dobu... stejný kasakdér, ale už duch... zapálený... ztrácí rovnováhu a nabodá se ne tyč..
Každý večer jeho matka brečí u jeho postele a proklíná synova kamaráda. Každý večer...